www.200sx.cz

Nedavno prebehla v OT diskusia ohladom rozvodových remenov, resp. problemov ktore by mali sposobovat. Najcastejsie menovane boli natiahnutie remena a jeho "vlnenie", resp. jeho spravanie vo vysokých otackach.

Mna osobne ihned zaujal termin natiahnutie remena, toto je najcastejsi mytus ohladom rozvodovych remenov. Samozrejme, ulohou rozvodoveho remena je dodrzat rovnake casovanie pohananych casti za akychkolvek prevadzkovych stavov na ktory je dany system a potazmo remen navrhnuty. Akakolvek zmena dlzky remena by tomuto zasadne odporovala. Venoval som vela casu a namahy na zozbieranie relevantných a doveryhodnych informacii na temu natiahnutie rozvodového remena a po vsetkom mozem zodpovedne prehlasit ze moderny remen s parametrami zodpovedajúcimi danej aplikacii sa v principe nenatiahne a to ani pocas prevadzky ako takej ako aj celkovo po casovom intervale prace. Samozrejme, jeden by mohol namietat ze akykolvek material sa natiahne, a mal by samozrejme pravdu. Presnejsie je preto: rozvodovy remen sa nenatiahne tak aby signifikantne ovplivnil casovanie ktore riadi pokial su dodrzane predpisane parametre remena (rozmery, typ, napnutie, sila atd atd). Kazdopadne, vo vztahu k urceniu sa definuje dlzka remena ako konstantna v case. Na rozdiel od retaze remen neakumuluje kilometre alebo hodiny prace.

Dalsi mytus sa tyka zmien vo vlastnostiach remena pri praci vo vysokých otackach (vacsinou bez definicie co to tie vysoke otacky vlastne su): pokial som bol schopny nastudovat, plati to iste ako pre natiahnutie. Pokial konstrukcia a ucel remena koresponduje s poziadavkami, remen pracuje plne nezavisle od otacok. Moderne rozvodove remene pre bezne strojne aplikacie su priamo urcene az do 10000ot a rychlosti 80m/s.
Dalej bolo spomenute vlnenie remena. Predpokladam ze toto sa vztahuje na vibraciu remena. Kazdy remen (kazdy material) ma danu tkzv. intrinzicku alebo inak povedanu vlastnu frekvenciu vibracie. Tato frekvencia sa da pre dany remen presne zmerat a na jej zaklade vypocitat potrebna sila predpatia, ktora ju neutralizuje.

Celkovo sa da povedat, ze pokial su spravne navrhnute parametre remena a jeho predpatia pre danu aplikaciu, remen nemoze ovplivnit casovanie ktore riadi. Ak sa tak deje, remen nie je spravne nastaveny alebo nema pozadovane parametre.

Vseobecne plati ze rozvodove remene poskytuju velmi vysoku presnost a opakovatelnost, za dodrzania pozadovanych parametrov v podstate idealnu. Samozrejme, vsetko sa da vypocitat presne, vzorce najdete v odkazoch na konci.

Navrh remena pre danu aplikaciu vyzera aspon pre mna pomerne zlozito s velkym poctom vstupných parametrov, preto nevidim dovod na kompromisy co sa tyka presnosti casovania.
Kazdopadne, osobne by ma velmi zaujimali akekolvek ukazky, vypocty a pod., ktore ukazuju/dokazuju zmenu casovania vplyvom remena v motore v realnej prevadzke, urcite by mi to rozsirilo obzory.

Pripajam 2 zdroje velmi komplexných informacii na temu rozvodove remene, este ma z toho bude chvilu boliet hlava:
http://www.whm.net/content/en/download/res/21215-1.pdf
http://www.gatesmectrol.com/mectrol/dow ... r=brochure

p.s. nie som ziadny odbornik na rozvodove remene, avsak prichadzam do styku s priemyslenymi aplikáciami kde sa pouzivaju casovacie remene pre velmi velmi presne aplikacie, preto ma zarazilo ze prave v automoto priemysle by to malo byt inak...ako som uz napisal, rad si v tomto rozsirim obzory, takze diskusia je vitana.

VW s TSI nam prokazalo, ze zmena delky retezu a tim zmena casovani ventilu neni az takovy problem.
Retez delsi o 3cm a na jizdnich vlastnostech to nebylo poznat. Az preskoceni o zub se projevilo vyrazneji.

Presne casovaci remeny ktere mas v odkazu maji ocelovou vyztuz aby nepruzili a byli presne.


Vedet jaka sily pusobi na remen v aute tak by se dalo zmerit o kolik se remen prodlouzi pri teto zatezi.

Tak v automotive je to opravdu jinak. Jednak jsou auta osazena low cost řemeny a to jsi se v odkázaném určitě dočetl, že mezi řemenem s kordem ze skla, kevlaru, oceli je ozaj rozdíl jak v přenosu max momentu, tak v jeho roztažnosti. Pokud je koeficient natažení řemene s kovem při max povolené zátěži 0,5% na 1m, u kevlaru 0,7% (to jest 7 mm), nedělám si iluze, že u obyč auto řemenu, dimenzovaného z důvodu ceny spíše k dolní hranici, nebude existovat chyba v časování.
Další problém je tepelná roztažnost materiálu. Motor se ohřeje a osová vzdálenost všech řemenic se zvětší. Tzn je nutné variabilní nastavení předpětí, většinou nějakou pružinou a ty pružiny negenerují dostatečnou sílu. A pokud je předpětí malé, dále se zvyšuje prostor k natažení a vibracím. U motorů, které mají tensioner natvrdo, je správné základní předpětí řemenu zásadní a u hliníkových bloků kritické. Průser je, že na studeném motoru nejde odhadnout o kolik se po zahřátí celková dráha prodlouží, takže trefit se bez příslušných dat a tensionmetru není legrace. Tzn spousta řemenů pracuje více méně mimo regulérní režim.
Natažených rozvoďáků jsem v rukou držel dost nato abych měl ve věci jasno. Přece jen je to guma a smotaná skelná vlákna a sklo nemá rádo dynamickou zátěž. Řemeny s ocelí nemají problém, kevlar jsme kdysi používali v racing motocyklech právě z důvodu zajištění přesnosti časování na 1°, což podle info tehdejšího šéfmechanika nejmenované italské stáje, s běžným řemenem není reálné.
Možný eror na vačce odhaduju někde mezi 2 až 4°, kdo chce, nechť si udělá vlastní test synchronizací snímačů na osciloskopu.
Na otázku, zdali má smysl to nějak extrémně řešit, si každý odpoví sám. Ale rozhodně neodsuzuji myšlenku lepšího performance díky snímání na klice, případně použití kvalitnějšího řemene.

Mám i vlastní zkušenost z Daihatsu kde jsem nechal řemen 130 000km , najednou motor střílečka do sání , nechtěl běžet apod. a řemen byl jak kšandy , přeskočen nebyl ,ale byl vytahanej , možná vněm něco ruplo ,ale po vymontování bych nepoznal že mu něco je.

Svobda píše:Mám i vlastní zkušenost z Daihatsu kde jsem nechal řemen 130 000km , najednou motor střílečka do sání , nechtěl běžet apod. a řemen byl jak kšandy , přeskočen nebyl ,ale byl vytahanej , možná vněm něco ruplo ,ale po vymontování bych nepoznal že mu něco je.

ja na mazde 626 najel na remen 416tis km , pač sem myslel že je tam retez

U té nejmenované italské značky je to s řemeny věčné téma Napínat se mají na danou frekvenci(dokonce každý válec na jinou), ale domácí kutil to prý zvládne v garáži sám... Interval výměny po 12k. U novějších motorů je cca zdvojnásoben. Někdo by mohl namítnout, že jejich top model Desmosedici má řetězy, ale to je spíš z prostorových důvodů.

stejna zkusenost s remeny, ze statickeho zatizeni se mi nikdy nepodarilo indikovat "vytahany" z cehoz mi jednoznacne plyne ze dynamicke zatizeni je jinde hlavne co se "rázů" a jejich intenzity tyka.

chapu ze nejaky hightech remen funguje v radu desitek procent lepe ale cenove bude stat majoritni castku z GO nasich CAcek.

pokud ma nekdo snimaci techniku se kterou by mohl provest mereni a zaznamenat to do datalogu, pak by bylo hned jasne o jake rozdily se jedna na druhou stranu mozna to i nekde na nejakem vebu hightech vyrobce bude, protoze to vidim jako idealni reklamu.

fizz: aka bola indikacia zleho remena pri prevadzke? menil sa kvoli intervalu, alebo kvoli tomu ze sa to prejavovalo na behu motora?

Fizzi, dvoukanálovej osciloskop mám, tak teď jen vymyslet, jak snímat polohu kliky a můžem to zkusit změřit. Kliku může snímat třeba optická závora.

A.C.A.B. píše:U té nejmenované italské značky je to s řemeny věčné téma Napínat se mají na danou frekvenci(dokonce každý válec na jinou), ale domácí kutil to prý zvládne v garáži sám... Interval výměny po 12k. U novějších motorů je cca zdvojnásoben. Někdo by mohl namítnout, že jejich top model Desmosedici má řetězy, ale to je spíš z prostorových důvodů.

on se každý válec zahřívá jinak, původní 916 model 94 měla v sérii 2 kanál závodní jednotku s individuálním nastavením pro každý z nich, od 95 už to byla stejná konfekce jako všude jinde....hoši v Duc Corse měnili řemeny po každém závodě a někdy v 98 i přešli na větší rozměr ale stejně byli s rozvody pořád na hraně, velké, těžké ventily a 14000 otáček... motor měl životnost 700 km...

raddy píše:fizz: aka bola indikacia zleho remena pri prevadzke? menil sa kvoli intervalu, alebo kvoli tomu ze sa to prejavovalo na behu motora?

nepravidelny chod prakticky to bylo takovy jalovy ten motor podezrival sem CAS, menilo se na tom x veci od zapalovani shnodou okolnosti zacala tect vodni pumpa a hucela kladka na rozvodech takze se menila pumpa a kladka ale rozvody koupil cele byt mel novy remen (po slozeni to najelo 00prd) dal sem tam ten druhy novy protoze mel rysky tak se lepe nasazoval a ejhle problem zmizel. az zpetne sem dosel na tento problem. nic jineho se na tom nedelalo pak se nastavil CAS a jezdilo to jak slak. konkretne se jednalo o atmosfericke CAcko.

mám doma asi 5 starých CA rozvodáků a budu kupovat nový, tak je porovnám ..

on natazeny po vyndani bejt nemusi zalezi zda se dostane na mez kluzu

blázen píše:mám doma asi 5 starých CA rozvodáků a budu kupovat nový, tak je porovnám ..

nepoznas a i kdyby byl trochec delsi bevadi to ptze si to dopne kladka ale problem je v jeho pruznosti. stejne jako guma taky nepoznas ze ma boule dokud ji nenafoukas... spatna brzd hadicka co dela bouli pro brzdeni a pod....

poměřím je jen ze zvědavosti a zkusím ho urvat,schválně co vydrží..jakou tažnou sílu je schopen unést - udělám to u všech co mám.. jestli tam bude rozdíl. Jsem na to zvědavej