Tutorial: Výroba laminátové kapoty
Napsal: 06.02.2016, 19:06
Ahoj všichni, dnes jsem konečně dokončil kopii své větrané kapoty. A jak jsem slíbil pokusil jsem se dát dohromady jednoduchý tutorial s hromadou fotek, ze kterého doufám bude jasný postup výroby takového dílu. I když se jedná o návod na kapotu, je tento návod použitelný doopravdy na všechny výrobky, na které by jsme si chtěli pořídit laminátovou kopii. Předem říkám, že ačkoliv nějakou zkušenost již mám tak pořád je to velmi amatérská výroba a tak není výjimkou, že při postupu i ve výrobku najdete nějaké ty chyby. Tak jdeme na to....
Prvním krokem je příprava výrobku, je nutné přemýšlet hned od začátku jak bude vypadat následující postup výroby. Vůči tomu musíte vymyslet zaslepení různých děr otvorů a míst, díky kterým by vám materiál buď propadal nebo by ohyb či hrana zabránila vyloupnutí výrobku. Prvním krokem tedy bylo zaslepení větracích otvorů……
Když máte hotová víčka je nutné i drobné mezery mezi předlohou a víčkem vytmelit speciální modelínou určenou pro laminaci. (Využijte profi modelínu k tomu určenou – později vysvětlím proč)
U seriové kapoty gratuluji, ušetřili jste si vše co jste doposud viděli a četli. U seriovek začneme tedy tímto krokem. Prodloužením kapoty pro vytvoření přesahů formy pro tvorbu ořezu výrobku. Použil jsem hliníkoplastové destičky, které se krásně tvarují, lze použít cokoliv lesklého nesavého. Na kapotu jsem proužky lepil tavnou pistolí, pro větší pevnost a zajištění proti utržení jsem dělal i příčné výztuhy, které jsou vidět zespodu kapoty – doporučuji. Pokud by se Vám toto utrhlo při laminaci máte docela průšvih.
Ve chvíli kdy máme hotový přesah pro formu je nutné zamezit vniknutí pryskyřice a látky pod kapotu. Nešel by výrobek pak vyloupnout, proto musíme vytvořit z modelíny přesah. Dejte si záležet při vytvoření jasné hranky na hraně kapoty mezi modelínou a kapotou…určuje to pak kvalitu formy potažmo výrobku. Modelínu zůstávající na kapotě je nutné otřít hadrem, aby nezůstala na kapotě jako na první fotce níže. Každý vlas, každá rýha každá nedokonalost předlohy vytvoří chybu ve formě, která se promítne do výrobku.
Výrobek připraven. Jdeme laminovat. První vrstvou formy je tzv gelcoat, vrstva tvořící povrch stejné kvality a lesku jako má předloha. Aby forma šla vyloupnout je nutné předlohu naseparovat. Osobně separuji tím, že předlohu navoskuji voskem na parkety. Nanesu houbičkou rozleštím, dvakrát opakovat. Po dokonalém rozleštění použít PVA separátor nanesený malinkým bavlněným hadříkem. Při nanášení PVAčka je nutné nanášet stylem „sekám trávník“ nebo „rolbuji led na staďáku“ pruh vedle pruhu, nepřejíždět jedno místo dvakrát ale zároveň přejet uplně každé místo. Začneme nanášet gel, dle instrukcí výrobce si natužíme gel a pořádně rozmícháme. DVĚ PRAVIDLA PRO RUČNÍ NANÁŠENÍ: 1) Teplota v místnosti alespoň 17°-18°C+ 2) nanést všude co nejrovnoměrnější vrstvu o tloušťce alespoň 1mm jinak je riziko objemové nestálosti v místech s tenčí vrstvou a vytvoří se tzv rakovina (chyba ve formě – taková housenka) a bude se muset opravovat forma nebo každý výrobek. Natřeme tedy celou předlohu až na prodloužení.
Gel necháme zatuhnout cca 3-4 hoďky podle typu a teploty v místnosti….ideální je když lze na něj sáhnout a zároveň aby byl lehce lepivý, ale nesmí Vám zůstat na prstě. V tu chvíli si nastříháme látky a rozmícháme si pryskyřici. Toto dělám vždy v mezidobí co mi tuhne gel. Na prosycování pryskyřicí v ploše používám molitanový váleček u složitějších tvarů používám štětec. Forma si žádá docela pevnost a tak i více vrstev….což se muže rovnat vzniku větších teplot při tuhnutí formy, proto jsem zvolil postup 3 vrstvy nechat zatuhnout a pak zbylé 2 vrstvy. Kombinoval jsem rouno (taková ta trhaná tkanina) a látky (kolmé předení vláken).
Po třech vrstvách náš čeká druhá laminace….zde je nutné formu nějak naprofilovat, aby chytla na prostorové pevnosti. Lze použít papírové trubky nebo něco podobného co se do toho vlaminuje. Já vzal potravinářskou folii a stočil jí do válečků, to nebylo uplně rozumné řešení ale učel to splnilo. (Doporučuji něco tvrdého, fkt se na to blbě laminovaly další vrstvy)
Když forma vytuhne, ořízneme ji. Doporučuji řezy předkreslovat. Do formy pilou zajedete jen jednou. Já používám ruční pilu na dřevo. Lze i dreml, šukalka (pro větší tlouštky).
Tak a nyní se ukáže jak moc jste si dali záležet na separaci…jdem vyloupnout výrobek z formy. Přiznám se, že jsem to podcenil a kapotu jsme vylámali ve třech lidech z formy a byl jsem si jist, že pujde na kusy….bylo až neuvěřitelný kolik ta kapota splácaná z kousku laminátu vydržel a jen neskutečně moc se dala ohnout aniž by se udelali nikde praskliny. To se Vám ale nestane protože se poučíte z mé chyby, nedostatečné separace. Radši víc něž míň. Na formě je krásně vidět proč je nutné použít profi modelínu. Úplný předek formy je krásný s profi modelínou, zbytek zažloutlý je obyč dětská modelína, která chemicky reagovala na styren a udělal špatný povrch formy, který sem musel opravovat…opět, toto se Vám nestane protože se jistě poučíte
Forma hotová, jdeme tedy na výrobek. Opět separace stejným způsobem jako předtím předloha. Po separaci zatopit a natřít gel. Já natíral, na výrobek už ovšem po své zkušenosti doporučuji stříkat pistolí, ručně se musí nanášet obří vrstva což tvoří hmotnost (v mém případně 2 kg gelu jen na výrobek). Pistolí si můžete dovolit nastříkat jen slupičku – neplatí pravidlo pro ruční nanášení alespoň 1mm. Zatím nemám ozkoušené ale budu to nyní zkoušet na dalším kusu.
Gel natřen/nastříkán, zatuhlý…jdem laminovat. U každé laminace platí zásadní věc, kterou nesmíte podcenit. A to sice mít vše do poslední látky a posledního nářadí připraveno k práci, jak rozmícháte pryskyřici je už třeba makat, aby to odsýpalo, jinak vám začne tuhnout pryska v kelímku. Pro všechny proužky všechny tvary mějte před laminací připravené. Do výrobku jsem použil 3 vrstvy. Vnímam to jako zbytečně moc při zpětném ohlédnutí, pokud to chcete spíše pro úsporu váhy a oželíte částečně pevnost pak doporučuji jen dvě vrstvy.
1. Rouno 600g/m2
2. Látka 590g/m2
3. Rouno 600g/m2
Necháme do druhého dne tuhnout. Druhý den můžeme výrobek vyloupnout. Osobně jsem pro vyloupnutí použil dřevěnou metrovou lať na konci seřízlou do klínku, to jsem obalil do hadru a to celé jsem narval mezi formu a výrobek, aby mi to v místě složitého tvarování u žeber vyskočilo z formy aniž bych musel páčit výrobek.
Po vyloupnutí výrobku opět uděláme hrubý ořez (0,5-1mm od finálního řezu). Dále jsem udělal ořez vnitřní v místě žeber. Vrtačkou sem navrtal díry, abych prostrčil pilu a ručně dořízl otvory. Když mám nahrubo ořezáno přichází na řadu broušení. Jestli na to máte brusky, gratuluji, já to dělal všechno ručně. Je to dle mého lepší, málo kdy se stane, že probrousíte. Když máte žebra, pak uděláme finální broušení zvnějšku. Doporučuji opět finální řezy mít nakreslené.
Riziko nevakuování..může se pod gelem vytvořit bublinka a pak gel uštípnete a musíte to opravovat. U složitých tvaru je třeba mít dobře nastříhané látky jako skládačky z ABC a se vám všude tkanina položila na gel.
Předposledním krokem jsou zadní panty. Používám jen plíšek a v něm navařené matice. Doporučuji rozvrtat = nižší váha ale především líp se to zalaminuje. U pantů je nutná přesnost – jinak se musí probrušovat díry v pantu na autě. Pro zalaminování si dělám tzv. laminátovou kaši – nastřihám si vlákna na pulcenťákový kousíčky a rozmícham do toho pryskyřici. Do této kaše zalaminuju panty a přitáhnu je šroubama aby seděli uvnitř tak jak mají.
Poslední krok je přilepení výztuh…připravit hromadu věcí na zatížení, kapotu nacpat zpět do formy, aby byla prohlá tak jak si přeme a lícovala pak na autě…nalepit zatížit, vyloupnout nasadit na auto a být na sebe pyšný.
Díky za shlédnutí a mnoho zdaru při výrobě.
Prvním krokem je příprava výrobku, je nutné přemýšlet hned od začátku jak bude vypadat následující postup výroby. Vůči tomu musíte vymyslet zaslepení různých děr otvorů a míst, díky kterým by vám materiál buď propadal nebo by ohyb či hrana zabránila vyloupnutí výrobku. Prvním krokem tedy bylo zaslepení větracích otvorů……
Když máte hotová víčka je nutné i drobné mezery mezi předlohou a víčkem vytmelit speciální modelínou určenou pro laminaci. (Využijte profi modelínu k tomu určenou – později vysvětlím proč)
U seriové kapoty gratuluji, ušetřili jste si vše co jste doposud viděli a četli. U seriovek začneme tedy tímto krokem. Prodloužením kapoty pro vytvoření přesahů formy pro tvorbu ořezu výrobku. Použil jsem hliníkoplastové destičky, které se krásně tvarují, lze použít cokoliv lesklého nesavého. Na kapotu jsem proužky lepil tavnou pistolí, pro větší pevnost a zajištění proti utržení jsem dělal i příčné výztuhy, které jsou vidět zespodu kapoty – doporučuji. Pokud by se Vám toto utrhlo při laminaci máte docela průšvih.
Ve chvíli kdy máme hotový přesah pro formu je nutné zamezit vniknutí pryskyřice a látky pod kapotu. Nešel by výrobek pak vyloupnout, proto musíme vytvořit z modelíny přesah. Dejte si záležet při vytvoření jasné hranky na hraně kapoty mezi modelínou a kapotou…určuje to pak kvalitu formy potažmo výrobku. Modelínu zůstávající na kapotě je nutné otřít hadrem, aby nezůstala na kapotě jako na první fotce níže. Každý vlas, každá rýha každá nedokonalost předlohy vytvoří chybu ve formě, která se promítne do výrobku.
Výrobek připraven. Jdeme laminovat. První vrstvou formy je tzv gelcoat, vrstva tvořící povrch stejné kvality a lesku jako má předloha. Aby forma šla vyloupnout je nutné předlohu naseparovat. Osobně separuji tím, že předlohu navoskuji voskem na parkety. Nanesu houbičkou rozleštím, dvakrát opakovat. Po dokonalém rozleštění použít PVA separátor nanesený malinkým bavlněným hadříkem. Při nanášení PVAčka je nutné nanášet stylem „sekám trávník“ nebo „rolbuji led na staďáku“ pruh vedle pruhu, nepřejíždět jedno místo dvakrát ale zároveň přejet uplně každé místo. Začneme nanášet gel, dle instrukcí výrobce si natužíme gel a pořádně rozmícháme. DVĚ PRAVIDLA PRO RUČNÍ NANÁŠENÍ: 1) Teplota v místnosti alespoň 17°-18°C+ 2) nanést všude co nejrovnoměrnější vrstvu o tloušťce alespoň 1mm jinak je riziko objemové nestálosti v místech s tenčí vrstvou a vytvoří se tzv rakovina (chyba ve formě – taková housenka) a bude se muset opravovat forma nebo každý výrobek. Natřeme tedy celou předlohu až na prodloužení.
Gel necháme zatuhnout cca 3-4 hoďky podle typu a teploty v místnosti….ideální je když lze na něj sáhnout a zároveň aby byl lehce lepivý, ale nesmí Vám zůstat na prstě. V tu chvíli si nastříháme látky a rozmícháme si pryskyřici. Toto dělám vždy v mezidobí co mi tuhne gel. Na prosycování pryskyřicí v ploše používám molitanový váleček u složitějších tvarů používám štětec. Forma si žádá docela pevnost a tak i více vrstev….což se muže rovnat vzniku větších teplot při tuhnutí formy, proto jsem zvolil postup 3 vrstvy nechat zatuhnout a pak zbylé 2 vrstvy. Kombinoval jsem rouno (taková ta trhaná tkanina) a látky (kolmé předení vláken).
Po třech vrstvách náš čeká druhá laminace….zde je nutné formu nějak naprofilovat, aby chytla na prostorové pevnosti. Lze použít papírové trubky nebo něco podobného co se do toho vlaminuje. Já vzal potravinářskou folii a stočil jí do válečků, to nebylo uplně rozumné řešení ale učel to splnilo. (Doporučuji něco tvrdého, fkt se na to blbě laminovaly další vrstvy)
Když forma vytuhne, ořízneme ji. Doporučuji řezy předkreslovat. Do formy pilou zajedete jen jednou. Já používám ruční pilu na dřevo. Lze i dreml, šukalka (pro větší tlouštky).
Tak a nyní se ukáže jak moc jste si dali záležet na separaci…jdem vyloupnout výrobek z formy. Přiznám se, že jsem to podcenil a kapotu jsme vylámali ve třech lidech z formy a byl jsem si jist, že pujde na kusy….bylo až neuvěřitelný kolik ta kapota splácaná z kousku laminátu vydržel a jen neskutečně moc se dala ohnout aniž by se udelali nikde praskliny. To se Vám ale nestane protože se poučíte z mé chyby, nedostatečné separace. Radši víc něž míň. Na formě je krásně vidět proč je nutné použít profi modelínu. Úplný předek formy je krásný s profi modelínou, zbytek zažloutlý je obyč dětská modelína, která chemicky reagovala na styren a udělal špatný povrch formy, který sem musel opravovat…opět, toto se Vám nestane protože se jistě poučíte
Forma hotová, jdeme tedy na výrobek. Opět separace stejným způsobem jako předtím předloha. Po separaci zatopit a natřít gel. Já natíral, na výrobek už ovšem po své zkušenosti doporučuji stříkat pistolí, ručně se musí nanášet obří vrstva což tvoří hmotnost (v mém případně 2 kg gelu jen na výrobek). Pistolí si můžete dovolit nastříkat jen slupičku – neplatí pravidlo pro ruční nanášení alespoň 1mm. Zatím nemám ozkoušené ale budu to nyní zkoušet na dalším kusu.
Gel natřen/nastříkán, zatuhlý…jdem laminovat. U každé laminace platí zásadní věc, kterou nesmíte podcenit. A to sice mít vše do poslední látky a posledního nářadí připraveno k práci, jak rozmícháte pryskyřici je už třeba makat, aby to odsýpalo, jinak vám začne tuhnout pryska v kelímku. Pro všechny proužky všechny tvary mějte před laminací připravené. Do výrobku jsem použil 3 vrstvy. Vnímam to jako zbytečně moc při zpětném ohlédnutí, pokud to chcete spíše pro úsporu váhy a oželíte částečně pevnost pak doporučuji jen dvě vrstvy.
1. Rouno 600g/m2
2. Látka 590g/m2
3. Rouno 600g/m2
Necháme do druhého dne tuhnout. Druhý den můžeme výrobek vyloupnout. Osobně jsem pro vyloupnutí použil dřevěnou metrovou lať na konci seřízlou do klínku, to jsem obalil do hadru a to celé jsem narval mezi formu a výrobek, aby mi to v místě složitého tvarování u žeber vyskočilo z formy aniž bych musel páčit výrobek.
Po vyloupnutí výrobku opět uděláme hrubý ořez (0,5-1mm od finálního řezu). Dále jsem udělal ořez vnitřní v místě žeber. Vrtačkou sem navrtal díry, abych prostrčil pilu a ručně dořízl otvory. Když mám nahrubo ořezáno přichází na řadu broušení. Jestli na to máte brusky, gratuluji, já to dělal všechno ručně. Je to dle mého lepší, málo kdy se stane, že probrousíte. Když máte žebra, pak uděláme finální broušení zvnějšku. Doporučuji opět finální řezy mít nakreslené.
Riziko nevakuování..může se pod gelem vytvořit bublinka a pak gel uštípnete a musíte to opravovat. U složitých tvaru je třeba mít dobře nastříhané látky jako skládačky z ABC a se vám všude tkanina položila na gel.
Předposledním krokem jsou zadní panty. Používám jen plíšek a v něm navařené matice. Doporučuji rozvrtat = nižší váha ale především líp se to zalaminuje. U pantů je nutná přesnost – jinak se musí probrušovat díry v pantu na autě. Pro zalaminování si dělám tzv. laminátovou kaši – nastřihám si vlákna na pulcenťákový kousíčky a rozmícham do toho pryskyřici. Do této kaše zalaminuju panty a přitáhnu je šroubama aby seděli uvnitř tak jak mají.
Poslední krok je přilepení výztuh…připravit hromadu věcí na zatížení, kapotu nacpat zpět do formy, aby byla prohlá tak jak si přeme a lícovala pak na autě…nalepit zatížit, vyloupnout nasadit na auto a být na sebe pyšný.
Díky za shlédnutí a mnoho zdaru při výrobě.
